Turistické cíle

Pňovanský most je moje nejoblíbenější památka v okolí a nepřekonatelná dominanta celého údolí Mže. Vznikl v letech 1899-1901 jako přemostění Mže při budování trati Nový dvůr (nynější Pňovany) - Bezdružice. Most se skládá ze tří mostních polí o délce 55m a jeho celková délka je 210 metrů. Původní výška nad údolím Mže byla asi 50m. Během vybudování přehrady byly mostní pilíře opevněny proti vody a zaplaveny. Dnes je most asi 30metrů nad hladinou (podle výšky hladiny). Most je mekou vyznavačů bungee-jumpingu a jiný lanových a drenalinových aktivit. Bohužel stavba má i tragickou historii pádů z mostu. Až už se jednalo u dělníka na stavbě nebo v poslední době riskantní skok, pád na hladinu končí vždy smrtí.

Butov je jednou z oblastí hromadné turistiky na přehradě Hracholusky. Středisko se nachází na pravém břehu Mže blíže k začátku vzdutí VD.

Dříve byl hlavní oblastí turistického ruchu areál kempů a chatiček kolem dnešního kepmu Pohoda. Tam byly velká restaurace, zastávka autobusu a obchod s potravinami. Dnes je restaurace spíše ruinou, obchod zmizel a v provozu je pouze kemp a přístaviště lodní dopravy.

Ruch se pomalu přesouvá k rekreačnímu středisku Butov, které provozuje ZO OS KOVO Škoda JS a.s.  a ke kempu "Pohoda u Pavla".

Pro zajímavost na Butově se pře výstavbou přehrady nacházel přechod přes řeku s mostem. Na násep k mostu se dá narazit z lodi pouze při extrémním snížení hladiny, jinak naleznete jen zbytky příjezdových cest. Asi v prostředku hladiny pak uvidíte bojku na tyči. Ta označuje možnost mělčiny způsobené řopíkem, který je pod hladinou.

Trpísty jsou obec do které musím doplavat kousek proti proudu Úterského potoka. Potokem se dostanu do údolí pod zámeckou zahradou a pak už je malý výstup nahoru a jsem u zámku. V Trpístech je dnes 58 domů a 182 obyvatel (2001; pro srovnání v roce 1930 to bylo 74 domů se 333 obyvateli německé a 27 české národnosti). Zámek Trpísty byl vystavěn mezi roky 1723 a 1729 pro Prospera Antona Josefa hraběte Sinzendorfa na místě středověkého hradu. Architekt není znám, neboť zámecký archiv byl ztracen v pozdním 18. století. Nedávné studie se domnívají, že zámek vystavěl Jakub Auguston, potomek italského architekta žijícího v Plzni. Celkovým pojetím a výzdobou se trpístský zámek vymyká ostatním Augustonovým dílům, která mají provinčnější charakter. Lze tedy Trpísty buď pokládat za jeho nejzralejší projekt nebo je autorem plánu někdo jiný.

Zámek je obdélná jednopatrová (dvoupodlažní) stavba, s páry oválných sálů nad sebou ve střední části. Tyto sály výrazně vystupují ze vstupního i zahradního průčelí zámku.

Klenbu přijímacího sálu v prvním patře pokrývá freska Oslava rodu Sinzendorfů od Václava Samuela Schmidta z Plané (1743), v postranních síních jsou ve štukových zrcadlech další nástropní malby téhož umělce. I fresku Výjev ze ságy o Argonautech na klenbě saly terreny provedl Schmidt v roce 1744.Rozlehlá zámecká zahrada v anglickém stylu pozdního 19. století dnes obsahuje bohatou sbírku vzácných stromů, včetně samičího stromu ginkgo z 19. století.

Text převzat z české Wikipedie.

Dnes je zámek ve vlastnictví společnosti Panství Trpísty s.r.o., která umožňuje prohlídky na požádání.